Neodmyslitelná součást provensálské kuchyně. Místní jsou hrdí na její chuť, slávu i historii. V každé restauraci vám číšník odvypráví příběh jejího původu, který není o nic mladší než samotná řecká mythologie. Polévku prý uvařila bohyně lásky Venuše svému manželovi Vulkánovi se záměrem, aby po ní usnul a ona se mohla věnovat krásnějšímu muži - samotného bohu války Martovi. Na tom se podílely zejména dvě hlavní suroviny: šafrán a ryby. Podle starých Římanů působily jako zaručené uspávadlo.
Dnes se bujabéza připravuje v mnoha obměnách. Přesto v ní nikdy nesmí chybět maso z ropušnice. Tato podivná docela páchnoucí ryba žije jenom ve Středozemním moři. Chudí rybáři vracející se ze svých úlovků neměli často peníze na kvalitní ryby, tak házeli do "kotle" to, co měli zrovna po ruce. Přidali česnek, koření, po přivezení rajčat z Ameriky, obohatili polévku i o tuto zeleninu. V současnosti se bujabéza těší vellice dobré pověsti.
foto:novinky.cz